Není svátek jako svátek, někdo raději karbanátek

Dnes odpoledne se uskutečnilo, jako každý rok touto dobou, na pražském Náměstí Míru čtení jmen obětí holocaustu, svátek JOM HA-ŠOA. Asi všichni vnímáme, že tenhle akt se odehrává na místě s velmi symbolickým názvem. Od původního náměstí Purkyňova se vystřídalo postupně názvů několik: Mírové, Vinohradské, Říšské, náměstí Míru. Pokaždé po skončení obou světových válek měli vinohradští občané evidentně  potřebu veřejně deklarovat svoji touhu po míru a tak ji vtělili do jména náměstí, na kterém se odjakživa odehrávala významná část jejich kulturně-společenského života.

I dnes je tohle náměstí srdcem Vinohrad. Rušná dopravní křižovatka ve všedních dnech, místo klidu a odpočinku ve dnech svátečních, ve kterých dochází naplnění i druhý význam onoho klíčového slova: mír=klid. Náměstí Míru lze bez nadsázky nazvat perlou a dominantou naší městské části. Kostel sv.Ludmily  s přilehlým parkem, kulturní památkou  a  především výstavné  domy vymezující prostor náměstí připomínají období největšího rozkvětu Vinohrad, které tehdy nesly  přívlastek královské. Vinohradské divadlo a Národní dům představují symboly kulturní a společenské svébytnosti bohaté měšťanské čtvrti, do druhé světové války navíc s významným podílem židovského obyvatelstva.

Náměstí Míru láká samozřejmě k pořádání nejrůznějších kulturních akcí, politických mítinků, konají se zde vánoční i velikonoční trhy. Zájemců přibývá a tak si naše městská část dokonce vytvořila zvláštní pravidla pro pronájem či výpůjčku tohoto prostoru:  „Pronájem nebo výpůjčka veřejného prostranství musí respektovat charakter daného místa a jeho historickou hodnotu……Prostor náměstí Míru, by měl sloužit zejména pro akce tohoto typu: Kulturní akce, akce pro děti a mládež (kulturní, vzdělávací, zábavné)akce charitativní, akce propagující význam ochrany životního prostředí, akce pořádané u příležitostí různých historických výročí celostátního i lokálního významu. Ostatní a komerční akce by měly být směřovány do jiných prostor na území městské části Prahy 2.“….tolik citace z pravidel.

Dnešní zasedání Rady městské části v budově Vinohradské radnice se shodou okolností konalo ve stejnou dobu jako v úvodu zmíněný pietní akt, pouze o pár desítek metrů dále. Bohužel, i dnes se znovu potvrdilo pravidlo, že některá pravidla se vytvářejí především z toho důvodu, aby se nedodržovala. A tak je tu dobrá zpráva především pro pojídače karbanátků: Po tzv. „Burgerfestu“, který na Náměstí Míru proběhl loni, a to dokonce za spoluúčasti radnice, se mohou ode dneška těšit na jeho letošní pokračování! Nám ostatním nezbývá, než vzít na vědomí, že pro někoho i hromadná konzumace karbanátků na veřejném prostranství s historickou hodnotou může představovat významný kulturní počin. Právě tohle dnes (těsná) většina radních Prahy 2 svým hlasováním sdělila veřejnosti.

Po skončení jednání rady jsem s nutkavou potřebou nadechnout se čerstvého vzduchu otevřel jedno z oken s výhledem na náměstí. Právě spadly první kapky deště a někteří z lidí, připomínajících si v prostoru před kostelem sv. Ludmily oběti holocaustu, rozevřeli deštníky. Pak se rozpršelo ještě víc a pachuť karbanátku v ústech se ve svěžím jarním vzduchu začala postupně rozplývat. Oblohu nad náměstím rozčísl blesk, vzápětí zaduněl i hrom a ve mne se náhle rozhostil zvláštní pocit klidu a míru. V tu chvíli jsem si uvědomil, že pokud mi bude vůbec něco chybět, až za půl roku skončí  moje funkční  období na radnici, bude to jen tohle a pouze tohle, totiž ten jedinečný výhled na historický prostor jedné z nejkrásnějších částí Prahy. JOM HA-ŠOA. Klid a mír jejich, ale i našim duším…..